"Diskuse nad bezpečností lanových aktivit"
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek (dolinek@email.cz)
Michal Němec (brno@lanovecentrum.cz)
Tento dokument si neklade za cíl být plnohodnotným studijním materiálem,
návodem na stavbu či provoz lanových překážkových drah ani soupisem všech
známých informací. Je pouze zápisem z cca tříhodinové diskuse, některé jeho
části byly doplněny o další vybrané informace.
UPOZORNĚNÍ: Lanové překážkové dráhy stejně jako horolezectví, speleologie,
canyoing a další aktivity jsou ve své podstatě nebezpečné. Informace v tomto
dokumentu obsažené mohou uvedené riziko snížit, ne však vyloučit. Vy sami
zodpovídáte za bezpečnost svou i vašich účastníků. Autoři nenesou žádný díl
Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem
chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení
nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom
vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Romanu Neubauerovi za odborné rady.
Zuzce Ouhrabkové za celkovou spolupráci a usměrňování.
Martinu Svadbíkovi za odborné rady.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
Helmy ano či ne? Na nízkých, na vysokých... Celotělový úvazek nebo jen sedák? Ocelová
lana? Polopřímé jištění? Proč? Bezpečné zajištění slaňování. Lanovka. Jištění účastníků
navzájem. Právní aspekty.
Diskuse pro ty, kdo lana v rámci své činnosti již využívají. Pojďme si sednout a dát hlavy
dohromady - jak kdo co děláme a proč. Dokážeme se v budoucnu dohodnout na
bezpečnostních standardech nebo počkáme až nám je vnutí někdo jiný??? Začátek
Očekávání účastníků:
• Začátek delší diskuse o bezpečnostních standardech mobilních lanových drah.
• Zmapování úrovně bezpečnosti v neziskovém sektoru.
• Nedělám základní chyby?
• Co všechno je potřeba pro lanové dráhy?
• Legislativa, akreditace, „národní“ standardy.
Na internetových stránkách pandora.cz se byla založena konference na téma lanových
http://www.pandora.cz/list/lana nebo:
Zjednodušené přihlášení do konference:
Více informací na www.pandora.cz nebo na adresách autorů.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
Nízké lanové překážky
Přilby ano či ne?
• Celkově zvýší bezpečnost.
• Při srážce s překážkou, stromem, atd. sníží riziko vážného úrazu hlavy (obdoba v
• Na nízkých lanových překážkách je vyšší pravděpodobnost pádu hlavou na zem než
• Finanční náročnost (???).
• Časová náročnost - nandavání/sundavání (???).
• Vždyť je to přeci nízko (???).
• Možnost úrazu o helmu jiného účastníka.
DOPORUČENÁ ZÁSADA: Přilby používat.
Ale pozor. Špatně upevněná přilba, nebo nevhodná velikost mohou způsobit úraz. Za
tento jsme zodpovědní my, nikoliv výrobce. Více viz návod k používání.
Nemám-li přilbu s atestem na lanové překážky/horolezectví, ale třeba jen cyklistické, je
to rozhodně lepší než nic. Odmítnutí helmy účastníkem (byť dospělým) nás nezbavuje
zodpovědnosti. Zvažte proto, zda v tomto případě necháte účastníka na program
Metoda záchrany na NL - účastníci, kteří nepřekonávají překážku zajišťují bezpečnost
překonávajícího/překonávajících. A to takovým způsobem, aby případný pád zbrzdili a
horní část těla padajícího (hlava, trup) zachytili, resp. zabránili nekontrolovanému pádu
na zem. Vyžaduje vysoký stupeň pozornosti a částečně předvídavost (směr pádu). Cílem
ale není udržet lezce na překážce.
Stručný popis správně prováděného spottingu:
• Jistič musí mít možnost přiblížit se k překážce (pozor na pohyblivé části
• Věnovat maximální pozornost pohybu lezce, předvídat možný pád, být na něj
• Ruce jističe jsou neustále ve střehu v pozici umožňující co nejrychlejší zachycení
• Spotting se liší překážku od překážky (pozor zejména na překážky s kruhovou
dráhou pádu - např. Tension).
• Trénink spottingu při iniciativních hrách .
• Vysvětlit důležitost správně prováděného spottingu účastníkům !!!
• Neustále kontrolovat zda se vzájemně jistí.
• Pozor na poměr váhy lezce a jističe. Případně přidat další jističe.
• Instruktor by měl spotting spíše kontrolovat než sám provádět (výjimka při
• Komunikace lezce a jističe (např.: Jistíte? Jistíme! Lezu! Lez!).
• Velkému procentu úrazů se dá předejít dodržováním zásady "seskoč dřív než
spadneš" - nutno vysvětlit účastníkům.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
Minimální počet jističů
Vždy závisí na konkrétních podmínkách. Obecně lze říci čtyři.
Existují normy pro stabilní parky. U mobilních NL vybrat místo bez pařezů, kamenů
výmolů apod., zbavit větví atd. Měkký podklad.
Další důležité zásady
• Zdravotní problémy účastníků (z dotazníku, resp. upozornit před programem,
• Jako při všech sportovních aktivitách, pozor na žvýkačky, bonbóny apod., taktéž
řetízky, náramky, hodinky, velké náušnice.
• Rozcvičit před aktivitou.
• Vhodné oblečení a obutí.
• Závisí na věku (resp. výšce) účastníků.
• Obecně udávaná hodnota 5 cm až 1,5 m (nebrat dogmaticky, někdy i 1 metr již
nemusí být bezpečný, proto vždy zvážit konkrétní situaci).
Vzdělávání instruktorů
Akreditované v ČR pro veřejnost zatím jenom PROUD (akreditace od FTK UPOL),
výhledově možná FTVS UK
Nedílnou součástí vzdělávání instruktorů by měl být kurs první pomoci s periodou
opakování (min. každé dva roky) - Zdrsem, ČK,...
Pokud stavíte dle metodiky akreditovaného kursu, jste právně kryti na správnost
takového počínání. Ale i neakreditovaný kurs je lepší než nic, jen zde není záruka na
kvalitu. Pozor tedy na školení a "školení" - rozhodně se za kurs nedá považovat např.
dvouhodinová přednáška na setkání vedoucích.
Kurs PROUD - 1.500,- pro neziskový sektor + 600,- za licenci, 3 dny
Kurs LC Brno - 1.000,-, bez akreditace, 3 dny
Viz vysoké lanové překážky.
Viz vysoké lanové překážky.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
Vysoké lanové překážky
• Povolení od vlastníka pozemku nás ušetří případných problémů.
• Vzhledem k zaměření diskuse na mobilní lanové překážky považujme za
konstrukční prvky stromy. V současné době nám není znám způsob, jak bezpečně
zjistit pevnost stromu bez kontrolního vrtu. Lze předpokládat, že bezpečný je
strom, který splňuje VŠECHNY z následujících požadavků:
- obvod ve výšce 1m min 180 cm (průměr 60 cm)
- nemá zjevné známky usychání, není napaden žádnou houbou ani nejeví
žádné jiné znaky poškození/nemoci – např usychání listů nebo jejich
neadekvátní barva/velikost apod.
- v místě upevnění lan je průměr min. 25-30cm
- strom není v prudkém svahu, t.z. kořenový systém je souměrný
- za bezpečné druhy stromů nelze považovat m.j. vrbu, topol a kaštan
• Ke zvýšení bezpečnosti stromy kotvíme šikmo k zemi k dalším stromům. K
ochraně stromů podkládáme všechna místa, kam uvazujeme lana (např. kusy
• Při dlouhodobějším umístění překážky je vhodnější navrtání šroubů nebo alespoň
vypodložení špalíčky pod lanem (umožnění průtoku mízy)
• Bezpečný prostor pod překážkou a v bezprostředním okolí.
• Odřezání suchých větví.
• Orientace překážky a jističe tak, aby pokud možno nekoukal do slunce.
• Pozor na možnost poškození při silném větru - lze zamezit ještě jedním lanem nad
nejsvrchnějším, které často bývá jistícím. Vhodné zejména při dlouhodobějším
• Bezpečnost instruktorů při stavbě: legislativně se jedná o práci ve výšce se vším s
tím spojeným. Práce ve dvojici a helmy by měly být samozřejmostí, stejně jako
dvojitá kontrola při "každém kroku". Pokud sledujeme "po očku" partnera,
můžeme předejít vážným problémům, zejména se vrůstající únavou nebo při práci
za ztížených podmínek (chlad, déšť, tma,...).
• Pokud stavíme v mírném svahu, je lepší stavět po vrstevnici, i když stavbou po
spádnici můžeme dosáhnout snadného nástupu na překážku – závisí na
zkušenosti, účelu apod.
• Nízká průtažnost (obvykle 2,5 až 3 %, max. 5 %).
• Cena za metr cca 50,- Kč.
• Lze je lépe napnout a nepoškozují se tím.
• Používají se pro stavbu překážek, slaňování.
• Nejsou určena pro jištění !!!
• Konstrukce typu Kermantle (jádro + oplet, jádro zajišťuje cca 70-75 % pevnosti
• Snížení pevnosti v uzlu a ohybu viz lana dynamická
• Snížení pevnosti o cca 10 % u mokrého lana (jedná se o vratný proces, po
usušení nabyde původních vlastností). Zmrzlá lana svou pevnost neztrácí, naopak
výsledky provedených testů vykazují hodnoty řádově o 10 % vyšší.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
• Průtažnost 5 - 15 %, díky tomu tlumí rázovou sílu.
• Cena za metr cca 70,- Kč.
• Pro lanové překážkové dráhy používáme jednoduchá lana.
• Velké opotřebení při jištění přes vratný bod - cca 8-10x vyšší než při klasickém
jištění v horolezectví (obdobně působí slaňování - obzvláště rychlé).
• Snížení pevnosti lana uzlem 20% - 40 %, konkrétní hodnoty pro jednotlivé uzly
(údaje pocházejí z jednoho zdroje, brát s rozvahou, hodnoty pro průměr 11 mm):
- pevnost lana bez uzlu = 100 %
- pevnost lana s uzlem: dračí smyčka 71%, vůdcovský uzel 71%, dvojitý
rybářský uzel 63%, vůdcovský uzel - protisměrný 68%, lodní smyčka 63%,
osmičkový uzel - protisměrný 67%
• Snížení pevnosti ohybem přes jednu karabinu (průměr kulatiny 10 mm) až o 30%,
přes dvě karabiny až o 20%, teprve při ohybu s průměrem více než 100 mm
(např. redukční blok, trubka apod.) je snížení pevnosti zanedbatelné. Pouze pro
úplnost – použití smyčky jako vratného bodu je smrtelně nebezpečné!!! !!! !!! Při
tření dvou lan vzniká velké množství tepla. Smyčka či lano se okamžitě či velmi
• Testy mokrých a zmrzlých lan zjistily tyto skutečnosti: 1) snížení počtu pádů u
mokrých lan na cca 1/3 původního počtu. 2) u zmrzlých lan na cca 1/2 původního
počtu 3) po usušení nabyla lana původních hodnot = jedná se o vratný proces 4)
lana s úpravou „everdry“ se chovala podobně jako lana „standard“
• Při jištění přes vratný bod lze lana používat až do prodření opletu, ale použití na
skále již není vhodné (odolnost proti prodření o hranu se výrazně snižuje).
• Je nutno řídit se pokyny výrobce.
• Výrazně vyšší pevnost a odolnost než lana syntetická obdobného průměru.
• Cena za metr cca 30,- Kč.
• Hutní atest – prohlášení o shodě.
• Vyšší odolnost proti vandalismu (odřezat je není tak snadné).
• Po napnutí se tolik neprověšují.
• Min. průměr 8 mm, konstrukce 6x19 drátěná duše (šest snopců o devatenácti
vláknech s drátěnou duší uprostřed), nerezová úprava (pozink).
• Napínání pomocí mechanizace nebo kladkostroje není vhodné z důvodu zatížení
krajních bodů. Průvěs zhruba 15 %.
• Upevňování pomocí svorek nebo průmyslových zálisů. Ale pozor – ne každý
dodavatel je ochoten dát na zális prohlášení o shodě! Je možné mít na jednom
konci zalisovanou očnici, na druhý dávat svorky. Lůžko (sedlo) svorky (ta část,
která má v sobě díry) patří na "živý" konec lana (ten, který vede k překážce),
objímka (ta část, která je tvořena z kulatiny ohnuté o 180 stupňů se závity na
koncích) na "mrtvý" (ten, který vede ke konci lana). Počet použitých svorek se u
jednotlivých organizací liší – Adventura Teambuilding a RHM factor používá pět,
Lanová centra PROUD tři. Síla utahování a počet svorek záleží na průměru lana a
• Polypropylenová (materiál jako umělé lýko) - vhodná na stavbu překážek, obecně
nemají atest pro jištění, jsou příjemnější na držení, šplhání apod. (větší průměr).
Bývají levná - cca 18,- Kč/m.
• Konopná lana – omezená životnost, náchylnost k houbám a plísním, nevhodné ve
Ostatní jistící materiál:
• Smyce (atest!) - kde lze, raději sešité (nesnižuje se jejich pevnost uzlem, nehrozí
rozvázání). Min pevnost 22kN.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
• Karabiny (atest!) - na lanových překážkách není mnoho důvodů používat karabiny
bez zámku a vzhledem k tomu, že nás netrápí ani váha, jsou vhodnější karabiny
ocelové, které jsou dokonce levnější (při používání ocelových lan pozor! - nutno
používat pouze ocelové karabiny - zvýšené odírání duralových)
• jistící pomůcky: kýbl, Stichtova destička, ATC, osma, Reverso, Gri-gri,... je jich
opravdu hodně... používat tu pomůcku, kterou bezpečně ovládám (t.z. nemusím
nad tím přemýšlet, jednám reflexivně) - i ve stresové situaci!!! Raději jednu a
dokonale, než pět pochybně!
• Helmy - s atestem pro použití v horolezectví, odpovídající velikosti. V ideální
variantě všichni účastníci, v minimální jedna pro lezce a jedna pro jističe, ostatní
účastníci ale musí být mimo prostor vymezený pod překážkou.
• Úvazky - vzhledem k návodu výrobce, kterým je nutno se řídit, nelze minimálně z
právních důvodů doporučit používání sedacího úvazku samostatně (navázání pod
těžištěm - zejména u malých dětí hrozí vypadnutí z úvazku při překlopení,
zdravotní poškození při dlouhodobém visu v sedáku, možnost poškození páteře při
pádu,...). Kombinace sedák+prsák je levnější a často vhodnější z pohledu bodu
navázání než celotělový úvazek. Jeho výhodou ale je snazší oblečení a možnost
navázání za oko na zádech.
• Ostatní (jümary, kladky,...).
Údržba materiálu, evidence
• Zásadně dle pokynů výrobce uvedených v návodu na používání (Kvůli případné
reklamaci, právní zodpovědnosti, pojistné události apod.)
• Jistící lano před každým použitím vizuálně i pohmatem celé zkontrolujeme.
• Vyvarovat se styku syntetického materiálu (lana, úvazky,...) s chemikáliemi!!!
POZOR! lepidlo z pásky (případně barva, kterou si chcete označit střed lana), je
také chemikálie a pokud není přímo schválena výrobcem, není možné ji na toto
• Špína (např. prach) snižuje životnost lana, úvazku apod. - zrnka prachu poškozují
jednotlivá vlákna. Čistit pouze vodou, bez saponátů.
• Vyřazení materiálu z používání: obecně dle pokynů výrobce (např. celková
životnost lana i při pouhém skladování), při poškození (lano: prodření opletu (je
skrz něj vidět jádro), lokální změna barvy opletu, která nezmizí po vyprání
(signalizuje pravděpodobný styk s chemikálií), spečení přízí opletu k sobě vlivem
tepelného zatížení (rychlé slaňování, spouštění apod.) , na pohmat tuhá místa pod
opletem (mohou to být poškozené/zauzlované prameny duše, případně i cizí
Karabiny apod.: ostré hrany, úbytek materiálu, špatná funkce pohyblivých částí).
• Znemožnit neúmyslné použití vyřazeného materiálu.
• Je ve značné míře otázkou zkušenosti.
• Napínání lan: dotahování kolem stromu, použití jednoduchého kladkostroje,
použití napínáků (např. na vytahování aut), u ocelového lana buď prusík za
svorkou nebo přisvorkované oko či klínovou svorku.
• Více viz literatura, důkladný praktický nácvik nezbytný.
Vypočte se podle vzorce: délka pádu / délka použitého jistícího lana.
Při jištění přes vratný bod nenabývá pádový faktor nebezpečných hodnot, ale při stavbě
překážek může dojít k situaci, kdy instruktor spadne na metrové smyci dva metry.
Pádový faktor bude mít hodnotu 2, může dojít k vážnému zranění lezce i poškození
materiálu. Síla, která na něj bude při pádu působit totiž přesáhne jednu tunu! Je proto
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
třeba vždy dbát, abychom se nedostali nad bod zajištění (myšleno při tomto ferratovém
Silové poměry na lanových překážkách
Základním stavebním kamenem většiny vysokých překážek je horní jistící lano, uvázané
většinou vodorovně mezi dvěma stromy. Jelikož však lezec společně s jističem působí na
lano směrem dolů, dochází k rozkladu vektoru síly a nárůstu zatížení na horní jistící lano
a tím pádem i na stromy, ke kterým je lano ukotveno. Poměr sil je dán úhly, jaký lana
navzájem svírají, tedy průvěsem horního jistícího lana. Velikosti jsou uvedeny
Absolutní průvěs při délce
Váha působící v kotevním
bodě při 80kg účastníkovi
Slovně vyjádřeno pokud postavíme 10 metrů dlouhou překážku tak, že horní jistící lano
bude mít průvěs 1 metr (tj. 10%), bude v kotvících bodech působit síla 2,5 x větší. Lezec
vážící 80 kg, který visí v překážce, musí být (při zanedbání tření) jištěn protiváhou také
80 kg - takže směrem dolů působí 160 kg. A na kotvící body působí 160 x 2,5 kg což činí
rovných 400 kg. A to vše pouze při statickém zatížení.
Bezpečnostní faktor
Pro rychlý výpočet bezpečnosti lanové překážky slouží bezpečnostní faktor, který se
vypočítá jako: pevnost lana / maximální zatížení na lano působící.
Máme-li statické lano o pevnosti 30kN, je jeho pevnost snížena díky uzlům o cca 30% na
21 kN. Pokud je překážka postavena s 10% průvěsem a visí v ní 80 kg lezec, působí
maximální síla v horním jistícím laně a v kotevních bodech a činí 400 kg = 4000 N = 4
kN. Bezpečnostní faktor je tudíž 21/4 = 5,25 : 1
Platí pravidlo, že bezpečnostní faktor by nikdy neměl klesnout pod 5:1. Každý si jistě
snadno dopočítá, že pokud se lano více vypne, nebo bude lezec vážit 100 kg, bude nutno
horní jistící lano zdvojit, nebo nahradit lanem ocelovým.
Vzhledem k tomu, že málokdy známe přesnou váhu účastníků a také proto, že je potřeba
počítat s dalším zatížením při případné záchraně účastníka, je více než vhodné používat
na místě horních jistících lan lana ocelová nebo statická lana zdvojovat!!!
Viz uvedená literatura.
Na lanových překážkách vždy přes vratný bod („na rybu“, „top rope“)
• Jistič má jistící pomůcku přímo v oku svého úvazku.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
• Výhody: pohyblivost jističe.
• Nevýhody: zejména při váhové disproporci hrozí vymrštění jističe vzhůru při pádu
účastníka (a pokud se při tom udeří do hlavy a ztratí vědomí… … …)
• V případě potřeby je možnost "úniku" ze systému velmi problematická.
• Jistící pomůcka je připevněna pouze k pevnému bodu (strom apod.).
• Může být jak stacionární tak průběžné.
• Výhody: jistič není v systému vůbec zapojen.
• Nevýhody: tento pevný bod nemáme nijak zálohován + tah působí ve směru
• Kombinace předchozích: jistící pomůcka je připevněna k pevnému bodu, k oku
připevňovací smyce je zároveň připojen i jistič.
• Může být jak stacionární, tak průběžné.
• Výhody: váha spočívá primárně na kotvícím bodu, jistič je zde jen jako záloha
(t.z. může ze systému snadno uniknout)
• Vždy používáme dynamické lano jednoduché konstrukce průměru min 10,5 mm
• Délka taková, abychom mohli účastníka bezpečně spustit až na zem
• Pokud účastníka navazujeme uzlem, používáme osmičkový nebo vůdcovský (hůře
se rozvazuje) uzel s pojistkou (lépe dvojitou - nepovoluje se). Navazování je z
hlediska bezpečnosti vhodnější - snižuje se počet článků v řetězci, lano se
neohýbá přes karabinu. Jen pro úplnost – dračí smyčka není vhodným uzlem !!!
• Pokud účastníka nacvakáváme karabinou, používáme pouze s pojistkou a tato je
ve výše uvedeném oku z lana připevněna tak, aby se zabránilo jejímu namáhání
přes zámek = napříč (např. gumičkou, hrazdičkou apod.). Do úvazku karabinu
připevňujeme dle pokynů výrobce úvazku (návod k použití).
• Při používání bajonetových karabin, je vhodnější používat bajonet třícestný (např.
Ball lock), než dvoucestný (např. Twist lock).
• Při jištění dbáme na správné předávání lana a postavení rukou vzhledem k logice
tření pomůcky. Např. pokud vedou lana z osmy paralelně vedle sebe, je její
brzdná síla neporovnatelně nižší než při postavení se dvěma ohyby. ZÁLEŽITOST
PRAKTICKÉHO NÁCVIKU !!!
• Jistič by měl mít helmu a nestojí přímo pod lezcem.
• Před nástupem na překážku zkontrolujeme:
- úvazek lezce i jističe (adekvátní velikost, správnost nasazení a zapnutí,
- pojistky karabin jak na straně lezce, tak i jističe (doporučeno pohledem i
- helmy (adekvátní velikost, správnost nasazení, zapnutí).
• Pokud se účastníci jistí navzájem, postavíme za jističe ještě jednoho (lépe dva)
další účastníky, kteří také drží lano vycházející z jistící pomůcky. Instruktor
neustále kontroluje správnost prováděného jištění a opravuje chyby. Nácvik pod
jeho kontrolou je nutný!
• Použití kladky jako vratného bodu není vhodné ani efektivní - třecí síla v celém
systému musí zůstat stejná, t.z. přenese se větším dílem do jistící pomůcky, čímž
dojde ke zvýšené zátěži jističe. Celkový oděr lana nesnížíme.
• Dbáme na komunikaci mezi lezcem a jističem.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
Jistící pomůcky - výhody a nevýhody
• Tradiční v zemích Koruny České.
• Vyvinuta pro slaňování.
• Dle návodů jednotlivých výrobců lze používat i pro jištění.
• Dobírat lze relativně těžko - zvlášť u tuhých lan (-).
• Lze používat i na dvojitém laně (+), ne však pro dva lezce navzájem (propálení
lana při spouštění/pádu pouze jednoho z nich !!!).
• Nízká pořizovací cena, cca 250,- Kč (+).
Kýbl (ATC), Stichtova destička
• Různé tvary, společnými znaky jsou dva oddělené otvory vedle sebe.
• Stichtova destička je oblíbená zejména v německy mluvících zemích, kýbl např.
• Lze používat i pro slaňování.
• Méně kroutí lano než osma (+).
• Ostrý ohyb lana přes karabinu (-).
• Lze používat i na dvojitém laně (+), použití pro jištění dvou lezců současně je
problematické ze stejného důvodu jako u osmy
• Nízká pořizovací cena, cca 350,- Kč (+).
• Sofistikovaná varianta kýble od firmy Petzl, platí pro ni stejné charakteristiky,
navíc umožňuje práci v samoblokujícím módu a i výstup po laně (+).
• Dle návodu výrobce je možno jistit dva lezce současně, otázkou však zůstává, co
se bude dít v případě pádu/spouštění jednoho z nich s lanem toho druhého v
• Jistící pomůcka od firmy Petzl, mechanismus funguje na principu pásů v autě -
excentr, který v případě rychlého škubnutí zablokuje pohyb lana.
• Pro odblokování slouží páka, která lano uvolňuje, nikoli brzdí !!!
• NENÍ SAMOBLOKUJÍCÍ jak by se mohlo zdát !!! !!! Vyžaduje neustálou kontrolu a
držení lana za pomůckou jako všechny předešlé.
• Je vhodná zejména jistí-li se účastníci navzájem.
• Určena pouze pro jedno lano.
• Umožňuje výstup po laně (+).
• Vysoká pořizovací cena, cca 1200,- (-).
Jištění pomocí poloviční lodní smyčky
• Odlišné reflexy oproti výše uvedeným způsobům !!! !!! !!!
• Vyšší opotřebení lana (-).
• Nižší pořizovací náklady - potřebujeme pouze karabinu - cca 300,- Kč.
Používám tu jistící pomůcku, kterou bezpečně ovládám a to i reflexivně - krizové situace,
únava,... Zejména instruktoři stavící lanové překážky by měli ovládat ještě poloviční lodní
smyčku – např. pro slanění při ztrátě samotné jistící pomůcky.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
Zdvojování jištění
Platí zejména při používání statických lan jako horních jistících lan – viz odstavec týkající
se bezpečnostního faktoru. Případně se tento problém poddimenzovaných článků řetězce
dá vyřešit použitím ocelových lan.
• Jedná se o nejrizikovější vysokou lanovou překážku vůbec.
• Používáme-li statická lana, vždy zdvojujeme.
• Různé způsoby dobržďování:
- gravitační brždění (dojezd do protisvahu) - pozor při změně používané
kladky!!! různá tření + nutno dořešit spuštění účastníka - žebřík, spuštění
- vodní hladina (pozor na lehké účastníky, kteří by projeli až ke konci
lanovky bez kontaktu s hladinou. Obecně velmi problematické,
doporučujeme využít i gravitačního brždění jako zálohy.
- brždění kladky pomocí brzdícího lana (z pružné gumy (zálohovat!), jištěné
přes osmu,... je potřeba zabránit nárazu kladky o karabinu na laně - např.
špalík dřeva, podložka z gumy, tenisák apod.)
- pružina na laně, které tvoří lanovku (spirálová, z tenisáků, pneumatik,...)
- vyvázání lana mezi dva stromy.
• Používáme kladku s atestem.
• Je-li tělo kladky nad rolnami spojeno, je vnímána účastníkem bezpečněji (např.
Petzl Tandem). Jako další zálohu lze použít karabinu s odsedávačkou, která „jede“
• Při stavbě je vhodné první jízdu odzkoušet pomocí "mrtvé" zátěže (batoh s
kamením apod.) odpovídající váhy, abychom předešli úrazům. Je-li lanovka OK,
jede instruktor, který ji stavěl/který je za její stavbu zodpovědný. Při zkouškách je
potřeba dbát zvýšené opatrnosti.
• Kladka by měla být tak vysoko nad účastníkem, aby na ni nedosáhl - zabráníme
tím možnosti zranění prstů, pokud by se dostaly do kladky. Totéž platí pro volně
vlající vlasy – hrozí skalpování!
• Pozor také na prostor pod lanovkou - nezúčastnění kolemjdoucí a padající
• Lanovku nelze postavit všude – je potřeba to mít vždy na paměti a nesnažit se
„lámat něco přes koleno“.
• Doporučený způsob jištění: nezávislým lanem shora. Umožňuje to jak kontrolovat
rychlost slanění, tak snadnou pomoc v případě zachycení vlasů nebo části oděvu
do slaňovací pomůcky. Jistič navíc není ohrožován padajícím kamením apod. V
případě potřeby může mít jistič nad slaňujícím plnou kontrolu a v případě potřeby
jej spustit na zem - zpanikaření, zdravotní problém atd.
• Lano, po kterém se slaňuje, musí být snadno uvolnitelné pro výše uvedený případ
• Použití spodního jištění ani samojištění prusikem nedoporučujeme z výše
• Svým charakterem se částečně vymyká zacílení diskuse, proto jen okrajově.
• V CHKO, NP apod. se řídí pravidly dané oblasti, t.z. většinou je povoleno pouze
členům ČHS nebo jiných organizací, zastřešených UIAA. V pískovcových oblastech
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
navíc přísná pravidla (zákaz lezení na mokré skále, používání magnézia, obuv s
tvrdou podrážkou, atd.).
• V souvislosti s vysokými lanovými překážkami používáme pouze jištění přes
vratný bod („top rope“, „na rybu“), který zdvojujeme. Jištění prvolezce
doporučujeme ponechat výcviku v horolezeckých oddílech s patřičným
materiálním a personálním zázemím (kvalifikace instruktor horolezectví).
• Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat padající skále - jak na lezce, tak na jističe
• Ochrana životního prostředí - eroze přístupových cest, odírání skály (pískovec),
Před začátkem programu zvážíme všechna možná rizika a uděláme vše, co je v našich
silách, abychom jim předešli. Za prvé tím zvyšuji bezpečnost a za druhé se tím právně
chráním (viz motto tohoto dokumentu…). Stabilní parky mívají Zvážení rizik zpracováno
písemně (praxe z Velké Británie), u mobilních lanových překážek je to vhodné alespoň u
Řešení krizových situací
PRAKTICKÝ NÁCVIK NUTNÝ !!!
1. Slovní dopomoc (rada apod.)
2. Spuštění účastníka na zem (používáme-li horní jištění, je to prakticky ve všech
3. Asistovaná záchrana (vylezeme nahoru za účastníkem a ze jeho aktivní pomoci jej
spustíme na zem – lze využít pomoci dalšího instruktora na zemi))
4. Neasistovaná záchrana (nejhorší případ - dtto 3., ale bez pomoci účastníka, další
instruktor není k dispozici)
• V 99 % případů vystačíme s 1.a 2. způsobem záchrany, ale protože 4. způsob
může nastat ve chvíli ohrožení života účastníka (infarkt apod.), je potřeba, aby jej
každý instruktor vysokých lanových překážek ovládal nebo (v horším případě),
aby v prostoru lanového parku byl alespoň jeden takový volný instruktor
(supervizor). Pro tento případ je vhodné mít připravený tzv. rescue set (záchraný
balíček) s předpřipravenými pomůckami a lanem.
• Různé způsoby záchrany je potřeba ovládat i pro samotnou stavbu lanových
• Vybavená lékárnička a pitná voda by měla být samozřejmostí.
• Psychická bezpečnost: stejně, jako je potřeba, aby instruktoři zvládali první
pomoc, tak je i potřeba znát základy psychologie. Není naším cílem účastníka od
lanových překážek na celý život odradit… Mnohem snazší, než případné problémy
řešit, je jim předcházet vhodným způsobem motivace, vedením účastníků apod.
Jedná se o celý velký blok, v angličtině nazývaný soft skills (doslova "měkké
dovednosti", narozdíl od hard skills - vázání lan apod.). PRAKTICKÝ NÁCVIK
• V závislosti na délce celé akce je vhodné zvážit, zda účastníky nepožádat o
vyplnění zdravotních dotazníků. U kratších programů alespoň slovně varujeme
před rizikovými faktory (srdeční problémy, páteř, klouby, těhotenství,...) a
necháme otevřená vrátka pro možnost dotazu mimo skupinu.
• Pokud prokazatelně seznámíme účastníky s pravidly bezpečnosti a s provozním
řádem, právně se chráníme.
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
Záležitost smlouvy, pozor na výjimky plnění - u různých pojišťoven se liší, většinou jsou
VL považována za rizikové sporty
Zápis z „Diskuse nad bezpečností lanových aktivit“
15. listopadu 2003, Brno, ZŠ Vejrostova, CVVZ 2003
Jakub Dolínek, Michal Němec
Použitá literatura:
ŠMÍD, D. (2000): Metodika a bezpečnostní standardy lanových aktivit v
přípravě a vzdělávání instruktorů lanových aktivit.
Diplomová práce (ved. Mgr. Radek Hanuš). Praha: FTK
NEUMAN, J. a kol. (1999): Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem.
autor neuveden (2000): RCD Training Award Scheme, Instructor Course Book.
Petzl: The PETZL catalogue
Petzl: The Petzl Work and Rescue catalogue
SCHUBERT, P. (1997): Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu. Praha: freytag
SCHUBERT, P. (2002): Bezpečnost a riziko na skále a ledu II.díl. Praha: freytag &
HANUŠ, R., HRKAL, J. (1999): Lanové překážky a lanové dráhy. Olomouc: Hanex
KOLEKTIV AUTORŮ (1990): Horolezectvo, učebnica pre školenie cvičiteľov. Bratislava:
SHEPERD, N. (2001): The Complete Guide To Rope Techniques. London:
MORIARTY, N. (1997): Common Practices Used In The Construction Of Ropes
Courses In The United Kingdom: AARCI
SVADBÍK, M. Fyzika lanových překážek - praktické výpočty. Brno: o.s.